Základní škola Slavkov

2022, užší soutěž, 2. cena

Škola je obrácená čelem k městu a bokem k autobusovému terminálu. Před svým čelem ve spolupráci s alejemi, jednotlivými stromy a upravenou morfologií terénu vytváří jednoznačně vymezený veřejný prostor – vstupní plató, za sebou má opět jednoznačně formovanou školní zahradu a sportovní areál. Tyto prostorové kvality, resp. veřejné prostory a urbanistické i symbolické vztahy zůstanou zachovány i po revitalizaci dopravního terminálu, tedy po jeho zrušení a urbanizaci, ke kterému dříve či později jistě dojde, jen dnes nedokážeme predikovat či ovlivnit formu ani účel budoucího redevelopmentu. Podoba urbanizace ulice Československé armády tak zůstává otevřená, zatímco forma prostorových a urbanistických vztahů a kvalit školy je navrženým uspořádáním fixovaná. A to také prostřednictvím přírody, tedy vegetace, jež tvořící jednu z vrstev urbanismu i architektury, a tak zároveň činí přírodní svět přirozenou součástí světa školáků. Veřejné prostory vytvořené budovou, budova sama i stromy a vegetace kolem ní jsou stejně významnými komponenty návrhu a teprve společně vytvářejí jednotný celek.

Rozvržení programu i areálu, veřejné prostory

Stavební program je navržen v jednom objektu půdorysu obdélníka s delší stranou ve směru východ západ. Tento kompaktní půdorysný rámec je platformou pro umístění dvou výškově rozdílných, přesto provozně i hmotově souvisejících a propojených částí – školy a sportovní haly.  Škola je umístěna ve vyšší části území při ulici Československé armády na úrovni autobusového terminálu, sportovní hala pak v jeho části nižší při ulici Nerudova na úrovni areálu mysliveckého spolku. Takové rozvržení je velmi elegantní (ve smyslu matematické elegance), protože jedním krokem řeší řadu otázek či problémů. Je velmi kompaktní, a tedy provozně i investičně úsporné. Využívá stávající morfologii terénu a minimalizuje výkopové práce. Sportovní hala, která má jinou výšku a jiné měřítko než třídami vytvořený objem školy, je organickou součástí její stavební hmoty, formuje její figuru, škola stojí na úrovni rostlého terénu, tělocvična pak plynule navazuje snížením v západní hraně území. Školní budova má jasné čelo hledící k zámku a kostelu, ke středu města, i jasná záda opřená do školní zahrady. K nejistým situacím, které přinesou dnes neodhadnutelnou změnu prostředí, jakými je obří autobusový terminál na východě, dnes možná předimenzovaný a pozítří zrušený, a připravovaná bytovka na západě, se škola staví bokem, protože proměny bočních území ji zasáhnou nejméně – bodyček z boku našince většinou neporazí. Škola také přirozeně spojuje ulice Čsl. armády a Nerudovy, a tedy obou výškových úrovní území. Toto spojení vytvoří figurou svého stavebního objemu a současně veřejným prostorem před vstupním průčelím, obdélným parkovým náměstím po obvodu vymezeným alejí, tedy formovaným stavbou a stromy, společným dílem člověka a přírody. Environmentální ohled je přirozenou vlastností návrhu – kompaktní hmota stavby s těžkým pláštěm a omezenou plochou prosklení a správná orientace ke světovým stranám (ke sluneční tepelné zátěži) jsou rozhodujícími kritérii pro úsporný energetický provoz, úprava venkovních prostorů a ploch zakládá přirozenou a vysoce efektivní modrozelenou infrastrukturu projektu.