Terminál VRT Jihlava
Pávov u Jihlavy
2024, otevřená architektonicko – urbanistická soutěž, 3. cena
ve spolupráci s HBH Projekt spol. s r.o., Link projekt s.r.o.
| team: | David Gášek, Jakub Hanžl, Marián Kleiman, Yevhenii Krasnikov, Petr Pelčák, Jan Sochor, Richard Sukač, Jiří Španiller, Petr Uhrín, David Vahala |
| investor: | Správa železnic, státní organizace |
| krajinná architektura: | Ing. Vladimír Sitta |
| vizualizace: | Ateliér Brunecký |
Předností projektu je jeho jednoduchost. Ta kromě provozní a investiční úspornosti přináší intuitivní a snadnou orientaci, přehlednost, jednoznačné a krátké komunikační vazby, což spolu s velkorysým prostorem odbavovací haly zakládá komfort cestujících.
Ten je důležitým aspektem vysokorychlostní železnice také proto, že VRT mají převzít velký díl kapacit dopravy letecké a automobilové. Referencí komfortu terminálu VRT tedy je letištní terminál.
Architektura veliké a komplikované stavby multimodálního terminálu se měřítkem a lapidárností vztahuje ke krajině, kterou nutně proměňuje, a přitom s ní vede dialog. Tvoří ji půdorysně analogické trojúhelníkovité „kry“ tvarující topografii terminálu i jeho originální formu.
Monolitický železobeton, tedy materialita, která formu terminálu zhmotňuje, z něj činí jednotný a působivý celek. Spolu s proudnicovým tvarováním „ker“ tak jasně artikulují jeho vztah ke krajině a stejně tak přináležitost k vysokorychlostní železnici, a zároveň cestujícím vytvářejí důstojné a příjemné prostředí.
Ohled, který návrh ve svém celku věnuje krajině, se totiž v blízkosti a detailu přesouvá k člověku. Ve vzdálenosti, kdy naše oko vnímá vnější i vnitřní povrchy odbavovací haly, zjistí, že jejich členění a struktura mají detail a lidské měřítko. Ty přinášejí dřevěná prkna jako horizontální šalování betonu stěn i jako podvěšený akustický strop haly.
Lesy jako symbol Vysočiny vtiskují charakter jejímu hlavnímu dopravnímu terminálu, kde pro naše oči i hmat je dřevo vůdčím a vše procházejícím estetickým motivem.
Přírodní a krajinné motivy návrhu vytváří organický celek. Ale zároveň také organickou složku vysokorychlostní železniční dopravy, která v člověku i krajině vyrovnává její stránky technicistní.
Ohled ke krajině, člověku i budoucnosti přináší aplikace vyspělých principů provozní i energetické udržitelnosti vč. zelenomodré infrastruktury. Investiční úspornost vedla k náhradě estakády náspem a ke křížení dálnice místo (patrně) nejdelším evropským vysokorychlostním železničním mostem bez středové podpěry konvenčním třípolovým mostem běžného rozponu.