Polyfunkční dům Lipová, Brno
2017 – 2024

Prvotním zadáním bylo přestavět objekt restaurace a ubytovny, přestavěný v 90. letech ze samoobsluhy postavené v Akci Z v 70. letech mezi vilami původně Úřednické, později Masarykovy, tehdy Jiráskovy a dnes opět Masarykovy Čtvrti, na dvoupodlažní polyfunkční dům s administrativním přízemím a obytným patrem. Tehdejší majitel tohoto přestavěného objektu totiž pořídil projekt na jeho další přestavbu na hotel a sice nástavbou dvou podlaží a vysoké pultové střechy. Té chtěl náš zadavatel vlastnící sousední vilu zabránit, a proto objekt koupil. A to včetně rodinného domu nedávno postaveného na samé hranici pozemku v jeho jihozápadním rohu a provozovaného jako penzion. Zadání jsme tedy započali zpracovávat jako projekt přestavby stávající stavby, avšak záhy po zevrubné prohlídce vedoucí ke zjištění jejího ne příliš racionálního konstrukčního řešení, bylo zadání změněno na novostavbu v půdorysném obrysu stávajícího objektu. Zanedlouho bylo toto zadání rozšířeno rovněž na rodinný dům. Pouze s tím rozdílem, že nemá být sledován jeho půdorysný tvar a že náplní novostavby má být bistro či kavárna.

Kompletně vydlážděný pozemek využívaný jako parkoviště jsme tedy v největší možné míře proměnili na zahradu, ve které jsou obě stavby ve shodě s charakterem zahradní čtvrti umístěny. Polyfunkční objekt má vstup v ose čelní, jižní, a tedy sluncem nejdéle osvětlené fasády bezprostředně navazující na ústřední komunikační halu přímo prosvětlenou střešní lucernou. Ta propojuje garáž v suterénu, univerzální, na dvě pronajímatelné jednotky dělitelný prostor v přízemí a nájemní dvoupokojové byty v patře. Ty mají velké obytné terasy sdělující funkci podlaží a tvořící výrazný motiv stavby. Její půdorysný rozměr a poloha horizontálního kvádru zasazeného v jižním svahu jsou zděděné, avšak nově je navržena její celková hmota i podoba. Má klidnou formu. Jednotlivá průčelí jsou rytmicky traktována geometrií fasádní mřížky a obložená světlými cihelnými pásky. Protože podél východní fasády stavby vede veřejný chodník protínající sousední zahrady a propojující zákrut Lipové ulice s ulicí Neumannovou, je hranice soukromého a veřejného prostoru zdůrazněna vstupní terasou před jižním průčelím. Na ní přístup ke vchodu zvýrazněnému hlubokou nikou je veden po úzké lávce přes mělký bazén.  Tato vegetační terasa je součástí stavby, ze které se „vysouvá“ na betonovém soklu, který sdílí společně se západní fasádou.

Kavárna je navržena jako subtilní ocelový zahradní pavilon. Vizuální i prostorový kontakt s okolní zahradou je jejím tématem. Fasáda je formována rytmem, geometrií a tektonikou archetypálního tektonického motivu, tedy sloupů a kladí. Ten je zde interpretován štíhlými ocelovými profily, které vytváří také loubí z jihu a východu kryjící terasu kavárny. Její charakter nevelkého zahradního altánu, podpořený zeleným nátěrem ocelové fasády, byl umožněn umístěním servisních a technických provozů do suterénu.

Proměnu místa nezakládá pouze navržená proměna obou staveb, ale stejně tak vznik zahrady, který je základním aspektem projektu.