Družstevní bytový dům V Aleji, Brno – Holásky

2021 – 202?

Urbanismus a architektura

Stavba je situována při jihovýchodní hraně pole, které tvoří prázdnou plochu v urbánní textuře dřívější vesnice Holásky, jež je nyní předměstím Brna. Rozsáhlé pole tvoří část (neexistující) západní strany ulice V Aleji a na podobu jeho zástavby je přijat regulační plán, jeden z mála ve městě platných. Forma zástavby daného pozemku, čili jeho urbanistické řešení je tak naplněním tohoto plánu (který ho předurčuje a je ho proto pro plné porozumění návrhu třeba znát). Její charakter, čili architektura, je potom předmětem našeho návrhu. V něm nám šlo o to, vytvořit chybějící část ulice v existující atmosféře venkovského předměstí. Zpracovávali jsme ovšem její celý, velký segment, pracovali tudíž ve zcela jiném měřítku, než jednotliví stavebníci postupně zastavující řadové parcely její protější, historické části. Při hledání formy vyrůstající z kontextu okolí proto právě měřítko bylo pro nás určujícím kritériem. A s měřítkem úzce související typologie stavby. A s typologií související forma a atmosféra. To vše na jedné straně vytváří veřejný prostor, tedy onu vesnickou či předměstskou ulicovku – a na straně druhé kvalita vytvořeného veřejného prostoru vždy určuje kvalitu, čili obytnost prostředí a je tak ústředním aspektem každého návrhu. Současně však v našem případě byl regulačním plánem rozsah –  ne však charakter – veřejného prostoru dán, přičemž se jeho velikost naprosto vymaňovala z obvyklých velikostí a měřítek a stejně tak typologií vesnických ulicovek, jakou ulice V Aleji je. Takže zásadní otázkou pro nás bylo, jak s takto nezvykle vymezeným prostorem, šířkou odpovídajícím 2/3 Václavského náměstí a plošně shodným s Rybným trhem, dnešním Dominikánským náměstím před brněnskou radnicí, smysluplně naložit. Neboť takto rozlehlou plochu je nesmírně nákladné nejenom vybudovat, nýbrž i udržovat. Takže po pořádku:

Veřejný prostor

Rozsah a velikost veřejných ploch a prostranství vymezených regulačním plánem jsou neobvykle velké a proto bylo třeba pro ně nalézt využití, funkci, smysl a tomu odpovídající podobu, aby se opravdu staly veřejným prostorem. Pro to jsme v návrhu pracovali s jeho urbánní typologií, tedy vytvořili nároží, náměstíčko/plácek, náves a zahradu. Náměstíčko či plácek je dlážděná plocha na nároží/křížení ulic s autobusovou zastávkou, pěším přechodem, výkladci a vstupy obchodů a betonovou zídkou či balustrádou/poprsníkem na posezení před nimi (při čekání na autobus nebo na kamarádku/kamaráda), průchodem do zahrady a k parkingu domů. Náves je na tento plácek navazující lineární uliční prostor s trávníkem, mlatovovým chodníkem a lavičkami pro posezení pod korunami stromů aleje v organickém sponu před předzahrádkami domů a jejich vstupy. Zahrada je vesnickou či předměstskou zahradou do níž domy hledí na straně opačné ulici, k západu. Navrženým uspořádáním prostranství a ploch pouze přibližně 1/3 bude spravována městskou částí, ostatní budou ve správě bytového družstva.

Měřítko

Má vztah k velikosti. Velikost námi navrhované části ulice má délku korespondující se segmenty souvislé fronty existující ulice (délka návrhu je však prioritně dána velikostí pozemku a regulačním plánem).  Její řadová zástavba je totiž délkově členěna do analogicky velkých celků, vždy oddělených cézurou v její frontě, která ji takto rytmizuje či traktuje. Také navržená  západní fronta ulice je rozdělena do dvou částí úzkou mezerou se schody spojujícími zahradu s ulicí a parking domů umístěný o patro níže na západ do zahrady s jejich vstupy orientovanými do ulice k východu. Velikost nové části ulice takto také koresponduje s její protější frontou, jejíž nároží vytváří rovněž z jejího průběhu se vymaňující budova truhlářské dílny. Velikost však není měřítkem, měřítko velikost koriguje. Proto je navržená uliční část rytmizována v taktu analogickém řadovým rodinným domům v protější frontě ulice, proto má také fasádní otvory či obecně členění fasád stejného či příbuzného měřítka jako stavby v jejím sousedství. Pro dosažení takové kvality hraje zásadní roli volba typologie.

Typologie

Jak je zřejmé z výše uvedeného, navržená zástavba západní fronty ulice V Aleji sestává ze dvou průchodem do zahrady ležící “ve dvoře” oddělených částí rozdílných typologií. Jejich volba odráží situaci protější uliční fronty. Ta je – s výjimkou nároží – tvořena řadovými rodinnými domy, jejichž šířka průčelí s opakováním domovních vstupů dává ulici drobné měřítko a rytmus. Proto je pro navržený městský bytový dům zvolena typologie kvazi rodinných domů, tedy kvazi town houses, tvořená seriálním řazením domovní sekce tvořené jedním bytem v přízemí a nad jeho šířkou umístěnými dvěma mezonety vedle sebe v horních dvou podlažích, každý byt s vlastním vstupem přímo z veřejného prostoru, do pater po vnějších předsunutých schodištích, která dávají frontě rytmus či takt analogický té existující protější. Zvolená typologie rovněž  kombinuje výhody kompaktnosti bytového domu s vysokým soukromým domu rodinného a současně je zajišťuje pro družstevní městské bydlení vhodnou úspornost, neboť je velmi výhodná v ráciu obytných a užitných ploch resp. obestavěných prostorů stavby, když neobsahuje žádné vnitřní komunikační prostory.

Na křižovatce ulic V Aleji x K Jezerům, kde je v regulačním plánem předepsáno umístění retailu v parteru zástavby, je navržen bytový dům se společným vertikálním komunikačním jádrem se vstupem z náměstíčka/plácku a s jeho podobu a význam utvářejícím obchodním parterem. Tato situace reflektuje protější stranu ulice, jejíž nároží tvoří z řady rodinných domů se vymaňující objekt truhlářské firmy.

Takto užitá stavební typologie zakládá možnost vytvoření formy a atmosféry nové části ulice, která  bude korespondovat a současně posílí tu tradiční, v místě založenou stávající zástavbou.

Atmosféra

Výše popsané principy zakládají rámec a tedy možnost, že při správné volbě formy a materiality staveb bude vytvořena atmosféra prostředí odpovídající a posilující to historické, dané, přirozeně existující. Čili vytvářející a posilující náladu příměstské vesnice či předměstské ulice a tak zakládající vznik dobrého sousedství. Forma a materialita návrhu je záměrně volena tradiční a normální, obvyklá či konvenční, aby tyto přirozené a očekávatelné a přitom současnou výstavbou ne vždy dosahované kvality prostředí vytvořila. Prostředky k tomu jsou tedy tradiční rozměry a formáty oken a dveří, omítka fasád, jejich přirozená barevnost, vegetace předzahrádek i veřejného prostoru a jejich povrchy a vybavení. Ty také mohou přispět k dobré socializaci a sociální rezilienci lokality.

Udržitelnost

Udržitelnost staveb a jimi vytvářeného prostředí je základním kritériem i cílem návrhu. Naplňuje proto pravidla modrozelené infrastruktury (vsak dešťové vody v místě spadu – zelené retenční střechy, vsakové trávníky v ulici, retenční jezírko v zahradě, mikroklima vytvořené vegetací a její ochlazování stavebního objemu stíněním) i energeticky šetrných staveb – je navržen jako pasivní dům (konstrukční řešení a materiály, velikost prosklení a jeho stínění, kompaktnost objemu, rekuperace, vegetační střechy, vytápění). Návrh posiluje také sociální rezilienci (komunitní zahrádky, dětské hřiště, tříděné odpadní hospodářsví, pracovní příležitosti v retailu).