Dostavba stadionu AC SPARTA, Praha
2016 – 2020

Budovy vymezující Letenskou pláň mají stejnou výšku. Historický urbanistický záměr zdůrazňující výraznou hranu pražského terénního reliéfu horizontální stavební hmotou velkého měřítka je jasný. Proto dokončení vymezení pláně stavební frontou shodné výšky je kontextuálním řešením. Na sousedící blok Molochov dům nenavazuje pouze šířkou a výškou hlavního objemu i ustupujícího střešního podlaží, tedy celkovou figurou stavby, ale rovněž zasunutím stávající uliční fronty stadionu na stavební čáru Molochova, na kterého navazuje i motivem čela tvořeného arkýřem. Přízemí a dvě spodní patra slouží stadionu: je zde umístěna nová jižní tribuna včetně zázemí a vstupů. (Komfort diváků bude zvýšen přístupem na tribunu přímo z chodníku i rozšířeným zázemím občerstvení a toalet.) Vrchní tři patra a ustoupené střešní podlaží jsou administrativní budovou sloužící správě fotbalového klubu a s ním vlastnicky souvisejících společností. Tuto dichotomii výraz budovy přiznává, současně však vytváří celek měřítka Letenské pláně a tedy staveb, se kterými tvoří urbánní kompozici: Havlíčkova Molochovu, Roškotova Ministerstva vnitra, Babuškových muzeí, gymnázia Nad Štolou i návrhu sousedního hotelu. Protože stavba je průčelím fotbalového stadionu Sparty tvořeného ocelovou konstrukcí, je fasáda kovová. Její forma má charakter mříže asociující ocelové konstrukce vierendeelových nosníků. Budova je konstrukčně neobvyklá, neboť je mostem rozkročeným nad tribunou stadionu. Tímto konstrukčním dramatem však nezatěžuje veřejný prostor ulice a parku, do kterého se obrací klidným klasicky traktovaným průčelím (kolonáda, korpus, arkáda a ustoupené patro). Jeho velikost je uchopena ornamentem pláště, jehož pravidelný rastr lidského měřítka traktuje tělo stavby, které má měřítko Letenské pláně. Rozdílné náplně stavby skryté za její fasádou se na ni propisují přes sjednocující motiv pláště. Zatímco administrativní část má plochu fasádních modulů prosklenou, část stadionu ji má vyplněnu ocelovou sítí. Skrze ni se vizuálně uplatňují žluté objemy vestaveb ochozů tribuny po jejím obvodu (občerstvení, sociální zařízení atd.). Spolu s černí kovové fasády, červení vstupů a bělostí ploch přízemí prosvětlující jeho hluboké otevřené prostory je tak barevnost fasády tvořena tradičními sparťanskými klubovými barvami. Spodní, otevřená, resp. síťovou výplní krytá podlaží stadionu vytváří další vrstvu fasády – vysoký sokl. Ten je podpořen rovněž detailem řešení pláště: modulace pláště, založená na členění výrazně plastickými pilířky administrativních pater, se ve spodních podlažích stadionu reverzně mění v plochu členěnou pouze negativní, svislou spárou mezi panely síťového výpletu fasádních modulů. Kolonáda v přízemí je analogií zasunutého parteru bloku Molochov a současně motivem spřízněným s navazující městskou loggií vstupní niky hotelu. Rozšiřuje rovněž uliční prostor a dává stín chodcům na osvětleném chodníku. Kolonáda je od otevřeného přízemí stadionu oddělena pouze ocelovými rámy se síťovou výplní, aby kontinuita prostoru i provozu byla podpořena.